Based Initiative z. s.

Útok na mateřství a otcovství: Jak trans ideologie rozbíjí přirozenou rodinu

Jsou slova, která by měla být nedotknutelná. Ne proto, že bychom z nich chtěli dělat modly, ale protože nesou hlubší význam než pouhou funkci nebo popis.

„Matka“ a „otec“ mezi ně bez debat patří. Jsou to slova zakořeněná v lidské zkušenosti napříč kulturami i staletími
a právě proto se dnes stávají terčem ideologického přepisování reality.

Když už nestačí změnit pohlaví – je třeba zrušit i rodiče

Trans ideologie se už dávno nespokojila s tím, že někdo změní občanku. Ambice jsou vyšší.

Dnes už nejde o „individuální svobodu“, ale o redefinici celé společnosti. Tlak na vymazání pojmů jako matka a otec z právních dokumentů není žádný okrajový exces. Je to strategický tah.

V roce 2022 navrhla například britská Asociace porodních asistentek (RCOG), aby se termín „těhotná žena“ nahradil genderově neutrálním označením „těhotná osoba“. V Kanadě už některé nemocnice zavedly místo „mateřství“ pojem „porodní jednotka“. A v USA najdete formuláře, kde se místo „mother/father“ vyplňuje „Parent 1“ a „Parent 2“. Rodič číslo jedna. Rodič číslo dvě. Pořadí si zvolíte.

Tohle není jazyková reforma. Tohle je děsivá kulturní revoluce. A s jakými důsledky?

Matka jako biologie, otec jako řád

Matka není jen osoba, která někoho „porodí“. Je to biologická i symbolická role. Je to někdo, kdo nese dítě, rodí ho, vyživuje, vytváří prvotní pouto.

Otec není „ten druhý rodič“. Otec je vzor. Je struktura. Je ztělesnění hranice, bezpečí, směru.

Když tyto pojmy rozmělníte do bezpohlavních „rodičovských jednotek“, nerozšiřujete svobodu – mažete základy, na kterých lidé odjakživa stavěli rodinu, bezpečí a identitu.

A přesně to je účel. Trans ideologie není jen názor. Je to vnitřně totalitní hnutí, které nesnese existenci něčeho, co nemůže ovládnout. A přirozená rodina – tedy otec, matka a děti – je největší překážkou, protože představuje pevně daný řád, který není možné předefinovat libovolným prohlášením.

Není to boj o „práva“. Je to boj o realitu.

Zastánci těchto změn tvrdí, že chtějí jen začlenit „marginalizované skupiny“. Ale začlenění nevyžaduje destrukci jazyka. To, co dnes vidíme, není emancipace. Je to útok. Neomalený, a přesto rafinovaný.

Změna slovníku je totiž vždy prvním krokem ke změně myšlení. Když přestaneme používat slovo matka, přestane se objevovat i v dětských knihách, na formulářích, v učebnicích. A tím se ztrácí ze světa dětí.

Dítě pak nebude vyrůstat s pojmem matky jako přirozeného vzoru. Bude vyrůstat s vědomím, že matka je jen „funkce“, kterou může zastat kdokoli – žena, muž, nebo někdo, kdo se tak zrovna identifikuje.

Tahle relativizace vztahů ale nedělá děti svobodnějšími. Dělá je ztracenými.

Odpovědnost není přenosná. Role matky a otce také ne.

Biologická realita není transfobní. A pravda není nenávist. Matkou se člověk nestává deklarací. Otcem se nestává operací. Jsou to role, které vycházejí z těla, ale přesahují ho – směrem k dítěti, které potřebuje obojí.

Trans ideologie se snaží tyto pojmy rozmělnit, aby mohla být aplikovatelná na kohokoli. Jenže tím nevzniká větší svoboda, vzniká prázdno. Dítěti nepomůže, že má „rodiče číslo dvě“, když postrádá otcovskou autoritu. Nepomůže mu, že mu někdo řekne, že byl zrozen „osobou s dělohou“, když tou osobou není jeho matka, ale někdo, kdo popírá vlastní biologii.

Proč na tom záleží

Protože rodina není výrobní jednotka. Není experiment. Je to jediné místo, kde se může zdravý člověk narodit a vyrůst. A každý pokus o její „modernizaci“ podle pravidel identity politiky není pokrok, ale destrukce.

Můžeme se bavit o různých formách soužití. Ale ve chvíli, kdy někdo požaduje, abychom z právního systému odstranili slovo matka, už nemluvíme o toleranci. Mluvíme o cíleném zničení toho, co nás drží pohromadě.

Chcete lépe pochopit, jak trans ideologie mění naši společnost?

Tyto texty rozkrývají pozadí kulturní transformace, která začíná jazykem – ale zasahuje samotné základy identity, rodičovství a dětství.

Další příspěvky

Jedna odpověď