Based Initiative z. s.

Proč mladí lidé podstupují tranzici? Odpověď je jednoduchá a dopady katastrofální

Mladí lidé chodí do tranzice ze tří důvodů, které si tu postupně rozebereme. Ani jeden ze zmíněných důvodů není samotným a jediným podnětem, tyto tři důvody se mohou často kombinovat a navzájem se posilovat. Jsou to právě tyto události v životě daného člověka, které musíme cíleně hledat, abychom plně pochopili jeho touhu po životě v roli opačného pohlaví. Ani jedním důvodem se ovšem odborníci zapojení v procesu tranzice nijak nezaobírají.

Trauma, psychická porucha a touha po pozornosti

Trauma

Nejčastějším důvodem tranzic mladých lidí jsou traumata, která potlačují, nebo si je uvědomují, ale aktivně s nimi nepracují.

Například nejobvyklejším impulsem pro dívky je zkušenost se sexuálním násilím. Mladé ženy se pak podvědomě snaží chránit před dalšími takovými útoky a svůj zdánlivý azyl nachází v životě muže.

U chlapců pak impulsem často bývá strach z mužskosti – tedy že nebude schopen být „dostatečným chlapem“, nebo mu příkladem jde násilnický otec a chlapec nechce být agresorem jako on, přičemž má pocit, že právě na této agresi je celé mužství založené.

Transsexuálové standardně pochází z nefunkčních nebo neúplých rodin, případně z rodin, kde byla dominantní matka a ne otec. Sexuální trauma, šikana, domácí násilí psychické i fyzické, velká životní ztráta (např. milované osoby) a mnoho dalších problémů pak může vést k tranzici.

Psychická porucha

Většina transsexuálů trpí nějakou jinou přidruženou poruchou či psychickým problémem. Obvykle se jedná o deprese a sociální úzkosti, což dokazuje, že tranzice problémy nevyřeší.

Transsexuálům jsou nejčastěji diagnostikovány následující poruchy:

  • autismus

  • bipolární nebo hraniční porucha osobnosti

  • schizofrenie

  • narcistická porucha

  • dysmorfofobická porucha

  • a další

Psychické poruchy by měly být považovány za automatickou kontraindikaci transgender diagnózy – tedy lidé s těmito poruchami by nikdy neměli být prohlášeni za transsexuály. Nejprve je potřeba řešit tyto dlouhodobé komplikace, a ne začínat s tranzicí.

Touha po pozornosti

Transsexuálové se velmi dotčeně brání, když zmíníte touhu po pozornosti, přitom o urážku v žádném případě nejde.

Děti, které v rodině nedostávaly dostatek pozornosti a lásky, mají si to potom potřebu kompenzovat v dospívání a dospělosti. Opět se tedy dostáváme k traumatům.

Takoví lidé pak mohou toužit po zviditelnění, unikátnosti a po pocitu jakési „důležitosti“, což jim pak vyplňuje prázdnotu zanechanou z dětství. Nedostatek pozornosti v rodině je tedy potřeba sledovat a brát v potaz při diagnostice pacientů.

Další příspěvky