Based Initiative z. s.

Náraz po pandemii: Jak covid akceleroval krizi genderové identity u dospívajících

V letech 2021 a 2022 došlo v Českém zdravotnictví k mimořádnému jevu: počet nových diagnóz poruch identity pohlaví (F64.x) prudce vzrostl. Zatímco v roce 2019 bylo vykázáno 506 nových případů, o tři roky později — v roce 2022 — to bylo již 977. Nárůst postihl všechny čtyři kategorie diagnóz: F64.0 (transsexualismus), F64.2 (porucha pohlavní identity v dětství), F64.8 (jiné poruchy identity pohlaví) a F64.9 (neurčené).

Co stojí za tímto explozivním nárůstem? Jedním z klíčových faktorů bylo podle dostupných dat a analýz období pandemie covid-19.

Psychosociální dopady lockdownu

Období let 2020–2021 bylo charakterizováno dlouhodobou sociální izolací, zavřenými školami, minimem kontaktů s vrstevníky a obrovským nárůstem času stráveného online. Zatímco pro dospělé šlo o přechodné nepohodlí, pro mnoho dětí a teenagerů to znamenalo významný zásah do vývoje identity.

Dospívající, zvláště dívky, trávily hodiny na TikToku, YouTube, Redditu či Discordu. Právě tam byly vystaveny masivnímu médiálnímu obsahu o genderu, transtematice a sebepřijetí. Ztráta reality, pokles duševní pohody a útěk do identitářských kategorií se staly častou formou zvládání stresu a frustrace.

Skokový nárůst u dívek

Zatímco do roku 2019 převažovali mezi nově diagnostikovanými muži, po roce 2020 se karta obrací. Například v kategorii F64.8 (jiné poruchy identity pohlaví) tvořily v roce 2023 ženy a dívky naprostou většinu.

Data ukazují, že vývoj u biologických žen je mnohem strmější než u mužů. To odpovídá i mezinárodním trendům. Například ve Velké Británii tvořily dívky v roce 2022 až 75 % všech případů, které se hlásily k tranzici.

Fenomén social contagion

Psychologická literatura popisuje tento jev jako tzv. social contagion (sociální nákaza). Vztahuje se k situacím, kdy se určité chování nebo identitní příslušnost šíří skrze vrstevnické skupiny, vlivem médií nebo internetu.

Dr. Lisa Littman ve své průlomové studii z roku 2018 popsala fenomén rapid-onset gender dysphoria (ROGD), tedy náhlý vznik genderové dysforie u dospívajících, často v kontextu vrstevnických skupin nebo online komunit. Zdroj: Littman, 2018, PLOS ONE

Později Littman i další autoři upozornili, že zvláště dívky s příměsí autismu, ADHD nebo traumat mohou být více náchylné k přijetí tranzice jako formy útěku z těžké reality.

Kultura afirmace namísto explorace

Zásadním problémem se stává náhrada psychologické explorace za okamžitou afirmaci. Dospělý, který v roce 2021 projevil přání tranzice, se často setkal s rychlým potvrzením, nikoli s hloubkovou diagnostikou. Mnoho dospívajících tak prošlo tranzicí, která nebyla skutečným řešením jejich problémů.

Tento fenomén už vedl v řadě zemí ke změnám přístupu. Například Švédsko, Finsko a Spojené království přehodnotily své standardy a přísně omezily přístup dětí a mladistvých k hormonální terapii. Zdroj: Cass Review, 2024

Data ukazují, že covid nebyl jen zdravotní a ekonomickou krizí, ale i krizí identity. Nárůst genderových diagnóz po roce 2020, zvláště mezi dívkami, má přímou souvislost s pandemií a jejími společenskými dopady.

Je načase, aby se odborná i širší veřejnost zamyslela:

  • Jak máme chránit duševní zdraví dospívajících?

  • Jak oddělit skutečné poruchy identity od ideologického vlivu?

  • A jak zajistit, aby pomoc nebyla dalším zraňujícím zásahem?

Bez odpovědí na těto otázky bude tranzice dále fungovat jako chytlavé řešení hlubšího problému, který zůstavá nepojmenován a neřešen.

Zdroj: poskytnuté informace od ÚZIS

Další příspěvky

Jedna odpověď