Jiná “zájmena” jsou projevem egocentrismu: Proč měnit jazyk kvůli menšině?
Jazyk je základním nástrojem lidské komunikace, který se vyvíjí přirozeně v reakci na kulturní, společenské a historické vlivy. Přirozený vývoj jazyka však nemá být ovlivňován ideologickým nátlakem, který se snaží vnutit nové formy oslovení nebo změny v gramatické struktuře na základě individuálních pocitů. Požadavek na úpravu oslovení podle vnímání jednotlivce není jen otázkou slušnosti, ale představuje zásah do svobody projevu a přirozené komunikace. Respekt k jednotlivci neznamená automatickou akceptaci jazykových změn, které vznikají pod tlakem aktivistických skupin, ale měl by spočívat v otevřené diskusi a svobodě volby.
Progresivní ideologie často zdůrazňuje individuální pocity a jejich společenskou validaci, zatímco opomíjí právo většiny ponechat si svůj jazyk bez vnucovaných změn. Přirozený vývoj komunikace je nahrazován umělými zásahy, které mohou narušit nejen běžnou řeč, ale i samotnou podstatu porozumění mezi lidmi. Jednotlivci, kteří mají problémy s identitou, nepochybně potřebují odbornou pomoc, ale přenášení jejich vnitřního boje na celou společnost není správnou cestou. Jazyk nelze měnit na základě individuálních preferencí, ale pouze přirozeným a dlouhodobým procesem, který reflektuje vývoj celé společnosti, nikoli tlak malé části populace.
Svoboda slova a jazyková přirozenost jsou hodnotami, které by měly zůstat nedotčené nátlakem ideologických hnutí. Respekt k jednotlivci je důležitý, ale nesmí se stát záminkou pro potlačení názoru těch, kteří se změnami nesouhlasí. Snaha o sociální změnu musí probíhat demokraticky, s ohledem na širokou veřejnost a bez donucování k přijetí nových pravidel. Jazyk není jen nástrojem komunikace, ale také kulturním dědictvím, jehož přirozená dynamika musí zůstat zachována.