Based Initiative z. s.

Jak „genderově citlivá péče“ mění medicínu a ohrožuje pacienty

Zdravotnictví má stát na důkazech, nikoli na sloganech.
Přesto se do praxe čím dál víc propisují „genderově citlivé“ manuály, školení a interní směrnice, které nutí lékaře přizpůsobovat jazyk a rozhodování ideologii.

Zní to laskavě. Ve skutečnosti to naráží na realitu biologie, diagnostiky a bezpečnosti péče – zejména u pacientů, kteří chtějí standardní, odbornou medicínu bez politického filtru.

Lékař stojící mezi vědou a ideologií – symbol střetu mezi medicínou založenou na důkazech a ideologickým tlakem.

Zmatek v kartách a riziko v diagnóze

V mnoha zařízeních se mění pacientská administrativa:
v kartě se eviduje „genderová identita“, zatímco biologické pohlaví je skryté nebo vedlejší.

Důsledek je zmatečný i nebezpečný.
U laboratorních výsledků se liší referenční rozmezí pro muže a ženy, stejně jako u zobrazovacích metod či dávkování léků.
Pokud systém bere „identitu“ jako medicínskou konstantu, hrozí chybné interpretace a tím i špatná léčba – například u anémie, poruch štítné žlázy nebo srdečních biomarkerů.

Podobně u preventivních programů:
když se pozvánky na screening cílí na „lidi s dělohou“ místo žen, část pacientek prostě vypadne ze systému.
A muži po změně v dokladech přestanou dostávat upozornění na vyšetření, která biologicky stále potřebují – například kontrolu prostaty.

Klinika vs. „citlivý jazyk“: střet v ordinaci

Povinné tréninky „inkluze“ často definují nesouhlas s ideologickým jazykem jako profesní prohřešek.
Praktický dopad?
Sestra, která v ženské šatně nebo na gynekologii řeší bezpečí pacientek, balancuje mezi stížností za „misgendering“ a reálným konfliktem na pokoji.

Gynekologie, urologie, psychologie či pediatrie se potýkají s požadavky, které ignorují pohlavně oddělené prostory i právo lékaře trvat na přesném popisu těla a symptomů.
Medicína není poezie – přesnost slov je součást bezpečnosti.

Ilustrace zdravotní dokumentace s nejasnými údaji o pohlaví – metafora ztráty přesnosti a bezpečnosti v medicíně.

Afirmativní model v péči o dospívající

V dětské psychiatrii se rozšířil tzv. afirmativní model:
místo pečlivé diagnostiky komorbidit (úzkosti, deprese, trauma, autismus) se primárně potvrzuje deklarovaná identita.

Následkem je tlak na rychlé sociální a hormonální změny, zatímco rodinné a psychologické faktory zůstávají nevyšetřené.
Rodiče, kteří žádají standard „nejprve diagnóza, potom léčba“, bývají označeni za problémové.
A odborníci, kteří trvají na vyšetření, riskují stížnosti.

Hinter dem Regenbogen: Když se péče stává ideologií

27 července, 2025

Hinter dem Regenbogen: Když se péče stává ideologií Transaffirmativní přístup k dětem pod drobnohledem odborníkaKniha Hinter dem Regenbogen (Za duhou) od dětského a dorostového psychiatra Alexandra Korteho je průlomovou publikací, která se staví proti transaffirmativnímu modelu péče o děti a dospívající s genderovou dysforií.Korte, zkušený klinik a lékař, který působil i jako expert pro německý Bundestag a Etickou radu, popisuje ve své knize nejen rizika spojená s předčasnými medicínskými zásahy,...

Přečíst článek

Endokrinologie v mlze

Hormonální léčba mimo přísné indikace naráží na staré medicínské zákonitosti:
rizika trombóz, kardiovaskulárních příhod, dyslipidémie, účinky na játra i hustotu kostí.

„Genderově citlivé“ protokoly však často bagatelizují trvalé změny hlasu, plodnosti nebo sexuálních funkcí.
Informovaný souhlas se mění v marketingovou brožuru a pacient je tlačen do rychlých rozhodnutí, protože „to tak má být“.

Jazyk bez pohlaví, prevence bez cíle

Překlopení komunikace na „neutrální“ jazyk naráží na zdravotní realitu.
Rakovina děložního čípku, karcinom prsu, osteoporóza, hyperplazie prostaty – to vše je pohlavně specifické.

Když kampaně a interní materiály opouštějí jasná slova jako „žena“ nebo „muž“,
ztrácí se cílení prevence.
A s ním i životy.

Co musí platit zítra

Zdravotnictví potřebuje jednoduché principy:

  1. Biologické pohlaví je klinická proměnná, která má mít v kartě přednost.

  2. Diagnóza musí předcházet léčbě, zejména u dětí.

  3. Práva pacientů na intimitu a bezpečí jsou symetrická.

  4. Informovaný souhlas musí být úplný a pravdivý.

  5. Svoboda svědomí zdravotníků nesmí být potlačována ideologií.

Lékař má být advokátem pacienta, ne tlumočníkem ideologie.
„Genderově citlivá péče“ může znít ohleduplně –
ale pokud vede k méně přesné diagnostice, zamlžené prevenci a tlaku na jazyk místo na data,
nejde o pokrok.
Je to likvidace standardů, na nichž stojí kvalitní medicína.

Další příspěvky

Odběr novinek