Transaffirmativní přístup k dětem pod drobnohledem odborníka
Kniha Hinter dem Regenbogen (Za duhou) od dětského a dorostového psychiatra Alexandra Korteho je průlomovou publikací, která se staví proti transaffirmativnímu modelu péče o děti a dospívající s genderovou dysforií.
Korte, zkušený klinik a lékař, který působil i jako expert pro německý Bundestag a Etickou radu, popisuje ve své knize nejen rizika spojená s předčasnými medicínskými zásahy, ale i ideologickou atmosféru, která odbornou diskusi dusí.
A varuje: „Zatímco dospělým se slibuje osvobození, dětem často hrozí lékařsky legalizovaný omyl.“
„Viele Kinder mit geschlechtsbezogener Inkongruenz entwickeln im Verlauf der Pubertät ein stabiles Identitätsgefühl im Einklang mit ihrem biologischen Geschlecht.“
„Mnoho dětí s genderovou inkongruencí si v průběhu puberty přirozeně vytvoří stabilní identitu v souladu se svým biologickým pohlavím.“ (s. 247)
Korte odmítá představu, že genderové sebevnímání u dětí a adolescentů je pevně dané. Naopak upozorňuje, že u většiny se tyto pocity v dospívání vyvíjejí a často i zcela vytratí – pokud jim je umožněno projít tímto obdobím bez lékařských zásahů.
„Primum non nocere – der ärztliche Grundsatz, zunächst nicht zu schaden, wird im transaffirmativen Behandlungsmodell allzu oft ignoriert.“
„Zásada ‘nejprve neškodit’ je v transaffirmativním léčebném modelu příliš často ignorována.“ (s. 289)
Korte zdůrazňuje, že léčba puberty blockery a křížovými hormony může mít vážné a často nevratné důsledky – fyzické i psychické. Zpochybňuje jejich používání u nezletilých v situaci, kdy chybí kvalitní longitudinální výzkumy a kdy je puberta přirozeným obdobím vývoje, nikoliv patologií k potlačení.
„Die sprunghafte Zunahme der Diagnose bei heranwachsenden Mädchen lässt sich ohne die Rolle von sozialen Medien kaum erklären.“
„Skokový nárůst diagnóz u dospívajících dívek nelze vysvětlit bez vlivu sociálních médií.“ (s. 51)
Popisuje tzv. „rapid onset gender dysphoria“ – fenomén, kdy adolescenti, především dívky, náhle a často hromadně projevují transidentitu po vystavení online komunitám. Podle něj je třeba rozlišovat mezi hlubokou dysforií a sociálně zprostředkovanou identitní nejistotou.
„Die Freiheit der Wissenschaft ist bedroht, wenn Gefühle wieder Vorrang vor Fakten erhalten.“
„Svoboda vědy je ohrožena, když city opět dostávají přednost před fakty.“ (s. 13)
Korte upozorňuje na to, že vědecká diskuse je stále více potlačována ideologickými tlaky a aktivismem. Lékaři se bojí mluvit veřejně, aby nebyli označeni za transfobní – a pacienti (zejména děti) tím přicházejí o skutečnou pomoc.
Způsobí technologický pokrok ještě více škod? Mluví se o změně pohlaví dítěte už v břiše matky! Technologie se vyvíjí závratným tempem a spolu s ní i možnosti medicínských zákroků, které ovlivňují lidské tělo.V souvislosti s genderovou problematikou se čím dál častěji hovoří o technologických inovacích, které mohou usnadnit nebo zcela přetvořit proces tranzice.Zatímco aktivisté v tom vidí pokrok, jiní varují před nebezpečnými experimenty na lidech, které mohou mít nevratné následky....
Post Transition Adjustment Disorder (PTAD) označuje stav, kdy člověk po tranzici:
Z dětí se stávají „dospělé děti“, které nepatří nikam.
„Eine genderexplorative Psychotherapie ist keine Konversionstherapie – sie ist Ausdruck ernst gemeinter Hilfe.“
„Genderexplorativní psychoterapie není konverzní terapií – je výrazem skutečné pomoci.“ (s. 362)
Autor odmítá nálepku, že zpochybnění genderové identity dítěte je „konverzní terapií“. Naopak: pouze otevřená, trpělivá a hluboká psychoterapie může pomoci dítěti porozumět sobě samému bez tlaku na radikální změnu těla.
Korteova kniha je výzvou: návratem k lékařské etice, respektu k přirozenému vývoji dítěte a odmítnutím neověřených, nevratných zásahů. Nepopírá existenci transsexuálních lidí, ale odmítá ideologický přístup, který staví pocity nad biologii – a to i v případě, že jde o děti.
Jeho hlas není osamocený. Jak sám píše:
„Die Debatte um Geschlecht ist kein akademischer Zeitvertreib. Es geht um das Leben von Kindern.“
„Debata o pohlaví není akademická kratochvíle. Jde o životy dětí.“ (s. 26)
Články Jak „genderově citlivá péče“ mění medicínu a ohrožuje pacienty Zdravotnictví má stát na důkazech, nikoli na sloganech.Přesto se do praxe...
Články Zákon na objednávku: Jak lobbisté tlačí trans legislativu Když zákony nepíší občané, ale aktivisté Legislativa týkající se transgender práv v...
Články Pronájem podle správného názoru: Může to zajít až sem? Výběr nájemce nikdy není náhodný.Majitel bytu přirozeně hledí na spolehlivost, solventnost...
Články Aktivismus korporací: “Dobročinnost” nebo nákup vlivu? Když si firma koupí reklamu, víme, že jde o obchod.Když si ale koupí ideologii,...
Články Chronologie propagandy: Experiment na lidech a nová lobotomie Od experimentů k ideologiiNa počátku 20. století se v Evropě objevily první...
Články Zapojili jsme se do projektu Kroužek pro rodinu Based Initiative se připojuje k dalším spolkům a sdružením, kterým leží na...