“Po návratu domů jsem o ně začala bojovat znovu. I přes ty pochyby, těhotenství ségry, které se mnou dost pohnulo, jsem měla pocit, že to musím dokončit. Nebyla jsem si vůbec schopná připustit, že by můj problém měl být jiný. Že bych se měla zaměřit na psychiku. V létě 2023 jsem poprvé slyšela, že bych se měla zaměřit právě na psychickou stránku a s celou tranzici přinejmenším odsunout. Začala jsem nad tím přemýšlet. Vždy jsem měla klinické psychology, ale nikdy se mnou do hloubky nešli.”

“Ten rok jsem dostala žádanku znovu na psychologické vyšetření, objednala jsem se, termín mi byl zrušený, o další jsem si neřekla. Od ledna tohoto roku mám psychoterapeutku, která se mnou začíná řešit stará traumata. Myslela jsem, že mám problémů daleko míň a z velké části zpracované. Mám za sebou teprve tři terapie. Znovu jsem slyšela, že nejsem muž a měla bych celou změnu přinejmenším odložit. Nevím, jestli je to vůbec možné, ale po třech terapiích jsem si konečně připustila, že vážně.”