Based Initiative z. s.

Mýtus o „bezpečných operacích“: Jak reálně vypadají chirurgické změny pohlaví

Říkají tomu afirmační péče (tzv. „léčba“ podporující sebepojetí daného genderu).

Má to znít jako jemné doladění identity. Jako kosmetická úprava, která sladí duši s tělem.
Ve skutečnosti jde o nevratné zákroky na zdravých orgánech – a to na lidech, kteří nerozumí ani vlastní bolesti, natož tomu, co je čeká.
A tenhle podvod se prodává pod značkou bezpečnosti a záchrany života.

„Změna pohlaví“ není změna – je to destrukce

Lékařsky neexistuje nic jako změna pohlaví. Neexistuje způsob, jak z muže udělat ženu.
Existuje jen možnost odstranit penis, vytvořit nefunkční neovagínu (například ze střeva nebo z kůže penisu), zavést katétr, dilatátor a hormony.

  • Žádná vagína se nevytvoří.

  • Žádná menstruace nezačne.

  • Žádné těhotenství nikdy nebude.

U žen to vypadá podobně:
Odříznutí prsou, odstranění dělohy, vytržení vaječníků, uměle vytvořený „neopenis“ z předloktí, zad a stehen.

  • Žádná erekce.

  • Žádný sex.

  • Jen jizvy, bolest, inkontinence a závislost na lécích.

Statistiky, které neprojdou do novin

Studie z univerzity v Birminghamu (2021) analyzovala přes 100 milionů hospitalizačních záznamů.
Výsledek? Trans lidé po operaci vykazovali až o 75 % vyšší riziko depresí, více úzkostných poruch a významně vyšší riziko sebevražd než běžná populace.

Další studie publikovaná v Journal of Sexual Medicine uvádí, že až 33 % pacientů po operaci ženských genitálií (u biologických mužů) trpí chronickou bolestí při močení i několik let po zákroku.

U biologických žen, které podstoupily faloplastiku, jsou komplikace ještě horší – infekce, selhání štěpu, nemožnost močit, nutnost re-operací.
V některých případech se rána nikdy zcela nezahojí.
A u naprosté většiny je pohlavní styk nemožný.

Tohle všechno se děje lidem, kteří byli často v pubertě a uvěřili, že „změna pohlaví“ je jediná cesta ke štěstí.

Kdo trpí a kdo profituje

Zatímco mladí lidé trpí fyzickou bolestí, neplodností a trvalým zmrzačením, kliniky rostou jako houby po dešti.
Trh s gender medicínou je v USA odhadován na více než 5 miliard dolarů ročně.

To není terapie. To je průmysl. A ten průmysl potřebuje nové pacienty – každý rok.

A tak se místo léčby úzkosti a traumatu prodává pubertálním dětem chirurgická kastrace.
A kdo se ozve, je označen za nenávistného.

Neexistuje žádný jiný obor medicíny, kde by bylo tak běžné amputovat zdravé části těla a vydávat to za „léčbu“.

Zákrok jako začátek utrpení

Média ráda vytahují spokojené tváře bezprostředně po operaci.
Ale co bude za rok? Za pět let?

Podle výzkumu Swedish Karolinska Institute (Dhejne et al., 2011) je míra sebevražd u lidí po chirurgické tranzici 19× vyšší než v běžné populaci.
A to i u těch, kteří byli po zákroku „spokojení“.

Psychická bolest totiž nezmizí s novým občanským průkazem ani s jiným jménem.
Pro mnohé pacienty začíná po afirmační operaci nové kolo ztráty – fyzické omezení, izolace, pocit nevratnosti a hluboké lítosti.

Tito lidé nikdy nenašli skutečnou pomoc.
Místo pochopení dostali pozvánku k zákroku.

Pravda bolí víc než skalpel

Vědecká data jsou jasná. Bolest, komplikace, deprese, sebevraždy.
A přesto se stále říká, že „afirmační péče zachraňuje životy“.
Ale ta „péče“ zabíjí. Pomalu, často neviditelně, ale nevyhnutelně.

Tohle není debata o názorech.
Tohle je realita lidí, kteří věřili systému – a skončili s doživotními komplikacemi a nekončící bolestí.

Nejsmutnější je, že i po tom všem oběti dál věří, že chyba byla v nich.
Protože celý svět jim od začátku tvrdil, že právě a jedině tohle jim opravdu pomůže.

Chcete znát pravdu, která se nedostane do médií? Sledujte Based Initiative, sdílejte článek a dejte hlas těm, kteří ho ztratili.
📩 Přihlaste se k odběru novinek nebo nás podpořte → basedinitiative.cz/podporte-nas

Další příspěvky