Aktivismus korporací: “Dobročinnost” nebo nákup vlivu?
Když si firma koupí reklamu, víme, že jde o obchod.
Když si ale koupí ideologii, začne se to maskovat za dobročinnost.
V posledních letech se velké značky předhánějí, kdo bude víc „na správné straně dějin“.
Ale otázka zní:
👉 Opravdu jde o péči o menšiny, nebo jen o další formu nákupu vlivu?
A tentokrát ne u zákazníků, ale u politiků a zákonodárců.
Filantropie jako investice
Značky jako Google, Microsoft nebo Coca-Cola utratí ročně miliony dolarů na kampaně o „diverzitě“ a „inkluzivitě“.
Nejde jen o reklamy – tyto firmy přímo financují neziskové organizace, které pak vytvářejí podklady pro politiky.
Ti následně předkládají legislativu, která odpovídá jejich zájmům.
Tohle už dávno není filantropie.
To je outsourcing moci – strategický nákup vlivu maskovaný jako morální gesto.
Aktivismus jako štít
Korporace se naučily využívat aktivismus jako obranný mechanismus.
Když se objeví kritika jejich monopolního postavení, daňových optimalizací nebo pracovních podmínek,
stačí spustit kampaň s duhovým logem nebo podporou „trans práv“.
Média se pak místo ptaní na skutečné problémy soustředí na to, jak „progresivní“ daná firma je.
A zákazník má mít pocit, že když kupuje pivo, mobil nebo kosmetiku, kupuje zároveň i spravedlivější svět.
Učitelé: Školní hrdinové nebo ideologičtí náboráři?
Učitelé: Školní hrdinové nebo ideologičtí náboráři? Učitel má být vzorem, předávat znalosti a pomáhat dětem chápat svět v celé jeho složitosti. Realita dnešních škol ale ukazuje jiný obraz: učitel se často stává nositelem ideologie, která s výukou samotnou ani nesouvisí. V mnoha případech se z pedagoga stává aktivista, a to za podpory institucí i neziskového sektoru.Na českých školách se stále častěji objevují programy zaměřené na „inkluzivitu“, „rovnost“ nebo „genderovou diverzitu“....
Trans propaganda jako zbraň
Ve skutečnosti jde o obchodní transakci.
Firma platí za ideologii, protože ví, že se jí to vrátí – v podobě politické ochrany, grantů, veřejných zakázek a příznivější regulace.
Lobby se přestává tvářit jako lobby.
Stává se z něj moralizující show, ve které už nejde o produkt, ale o imunitu vůči kritice.
Konec otevřené diskuse
Korporátní aktivismus tak paradoxně ničí přesně to, co tvrdí, že chrání – svobodu projevu a otevřenou debatu.
Když je každý nesouhlas s kampaní označen za útok na lidská práva,
mizí prostor pro skutečné otázky:
Kdo si koupil tuhle „pravdu“?
Kolik to stálo?
A komu to opravdu slouží?
Další příspěvky
Články Aktivismus korporací: “Dobročinnost” nebo nákup vlivu?
Aktivismus korporací: “Dobročinnost” nebo nákup vlivu? Když si firma koupí reklamu, víme, že jde o obchod.Když si ale koupí ideologii,...
Články Chronologie propagandy: Experiment na lidech a nová lobotomie
Chronologie propagandy: Experiment na lidech a nová lobotomie Od experimentů k ideologiiNa počátku 20. století se v Evropě objevily první...
Články Zapojili jsme se do projektu Kroužek pro rodinu
Zapojili jsme se do projektu Kroužek pro rodinu Based Initiative se připojuje k dalším spolkům a sdružením, kterým leží na...
Články Možnosti komunikace s člověkem se změnou jména a identity
Možnosti komunikace s člověkem se změnou jména a identity Jsou situace, kdy na první pohled nerozeznáme, zda jsme se setkali...
Články Učitelé: Školní hrdinové nebo ideologičtí náboráři?
Učitelé: Školní hrdinové nebo ideologičtí náboráři? Učitel má být vzorem, předávat znalosti a pomáhat dětem chápat svět v celé jeho...
Články Gender pro export: Jak Západ vnucuje ideologii ostatním zemím
Gender pro export: Jak Západ vnucuje ideologii ostatním zemím Genderová agenda se stala jedním z nejúčinnějších exportních nástrojů západních institucí....